Místo působení:
- Vlasatice
Prostředí ve kterém žiju:
Bydlím v menším rodinném domku se střední zahrádkou. Pejsci jsou s námi doma, na vycházky chodíme po vesnici nebo do okolí – polí.
Čemu se věnuji:
- Jsem začínající hlídač vašich pejsků.
Můj seberozvoj:
- S oběma psy jsem absolvoval individuální lekce, a pak i různé skupinové kurzy u Vaníčků (každého zvlášť nebo i dohromady). Prošel jsem několik online výzev od Vaníčků.
Můj příběh
Můžeš se nám v krátkosti představit?
Jmenuji se Martin a posledních pár let pracuji jako programátor na homeoffice. Kvůli dlouhé sedavé práci rád chodím se psy na procházky, věnuju se zahradě, domácím cvičením nebo hraním deskových her s přáteli.
Řekni nám něco o svých psech (současných i minulých).
Jako první pes v mém životě je fenka Remi, kterou máme od štěněte. Po 2 letech jsme k ní chtěli najít nějakého parťáka a náhodou se na internetu objevil inzerát na skoro 2 letého psa Toshiho, kterému umřela panička, tak jsme se rozhodli ho vzít k nám.
Sice jsou oba plemene shiba-inu, ale mají úplně odlišné povahy. Remi jako nebojácná, hodně zvědavá a hravá fenka, Toshi je jejím opakem – bojí se spousty věcí, je víc plachý a opatrný, ale na druhou stranu o dost mazlivější než Remi. Překvapivě je tohle duo velmi kompatibilní. Remi pomáhá Toshimu se uvolnit a posouvat se dopředu a Toshimu nevadí ztřeštěná povaha Remi. Dokonce i nějaké hravé vlastnosti si od ní převzal 😀
Jak ses k práci se psy dostal?
Remi byla jako štěně (na poměry jiných štěňat) velmi hyperaktivní a ze začátku s ní byla domácnost velmi obtížná. Proto jsem vyhledal Katku a začal s individuálním, a pak i se skupinovým tréninkem. Dnes je Remi 5 a půl roků, stala se z ní šikovná univerzální fenka, která sice stále má někdy svoji hlavu, ale pro pamlsek udělá cokoliv. Po příchodu Toshiho jsme začali stejně pracovat i s ním. Navázali jsme na dosavadní práci s Remi, která v tomhle ohledu byla dobrým vzorem pro Toshiho a hodně nám pomohla.
Co tě na tvé práci baví?
Každý pes má jedinečnou povahu, jiný způsob myšlení a jinou motivaci. Hledat cestu vzájemného porozumění (nejenom mezi mnou a pejskem, ale i mezi pejsky navzájem) sice zpočátku se může zdát těžké, ale výsledek pak za to určitě stojí.